Výkup investičního zlata a stříbra, peníze ihned a v hotovosti!!! Více na tel.: 603538061 nebo emailu info@investicni-zlato-praha.cz

Prodej zlata pozastaven!

zlatá mince 10 Rubl

« Zpět na kategorii

-5 711Kč

Výrobce:	Ruská mincovna
Zěmě původu:	Rusko
Obsah zlata:	900 / 1000 Au
Průměr:	22,60mm
Tloušťka:	1,60mm
Hmotnost:	8.6g
Nominální hodnota:	10 Rublů

Zlatá mince z období carského Ruska vydaná v roce 1899 Ruskou mincovnou za vlády Mikuláše II. Alexandroviče. Tyto zlaté ruble se získávají jen velmi zřídka a proto jsou velmi vyhledávané sběrateli a investory.

Zlatý Červoněc 1975 - 1982

Zlatý Červoněc byl poprvé ražen v roce 1701 za vlády Petra I. Velikého o váze 3.47 g a v ryzosti 98.6% zlata. V roce 1923 byl Červoněc opět vydán, ve snaze posílit ekonomiku nově vzniklého Sovětského svazu, tentokrát ve větší velikosti o váze 8.6 g a v ryzosti 90% zlata. V plánu byla i další ražba v roce 1925, ale ta byla záhy zrušena. Věří se, že v tomto roce bylo vyraženo max. 5 kusů, což staví Červonce z roku 1925 mezi světové rarity.

V letech 1975 - 1982 se státní banka Sovětského svazu rozhodla pokračovat v ražbě zlatých Červonců, které se rovnaly nominální hodnotě 10 rublů. V roce 1980 byly dokonce vydané i ve špičkové kvalitě proof. Mince byly raženy v Moskevské nebo Leningradské mincovně o váze 8.6026 g a obsahují 1/4 oz (7.742 g) nejčistšího zlata.

Líc:

V centru mince je státní emblém RSFSR - Štít se srpem a kladivem obklopený věncem klasů. Následuje nápis v ruštině „Proletáři všech zemí, spojte se!“. Pod štítem je umístěná zkratka Ruské sovětské federativní socialistické republiky „R.S.F.S.R“.

Rub:

Zobrazuje rolníka, který zasévá setbu. Na pozadí je vyobrazen východ slunce, pluh a průmyslové továrny. Motiv doplňuje nápis nominální hodnoty v ruštině „Jeden Červoněc“ a rok vydání. Na hraně mince je vlys v ruštině „1 zolotnik 78,24 částí čistého zlata“ a zkratka mincovny.

Více...

Mikuláš II. Alexandrovič

Mikuláš II. Alexandrovič (civilním jménem Nikolaj Romanov, v rodině přezdíván Nicky nebo Niki; 18. května 1868 – 17. července 1918) byl posledním ruským carem, králem polským a velkoknížetem finským. V březnu 1917 byl přinucen k abdikaci. V průběhu občanské války byl i s celou svojí nejbližší rodinou zavražděn bolševiky v Jekatěrinburgu. Po rozpadu Sovětského svazu Mikuláše a jeho rodinu prohlásila ruská pravoslavná církev za svaté a na místě masakru byl postaven Kostel na krvi k poctě Všech svatých.

Nicholas_II_of_Russia_Earnest_Lipgart

Dne 8. března 1917 podle gregoriánského kalendáře vyšlo do ulic v Petrohradě asi 90 tisíc žen. Již následujícího dne se demonstrace rozšířily a přerostly v Únorovou revoluci. K demonstrantům se připojilo i vojsko a vláda byla nucena rezignovat. Dne 13. března (28. února) 1917 byl sestaven dvanáctičlenný prozatímní výbor Státní dumy a vznikla Prozatímní vláda, do jejíhož čela se postavil kníže Georgij Lvov. Vojenskou moc však v Petrohradě držel ve svých rukou Petrohradský sovět pod kontrolou menševiků, složený z dělnických, rolnických a vojenských zástupců. Podle jeho vzoru se pak postupně ustavovaly Sověty i v dalších ruských městech.

Dne 15. března 1917 car abdikoval a předal korunu svému bratrovi Michailovi, který již následujícího dne rezignoval, aniž by určil svého nástupce, čímž v Rusku skončila vláda dynastie Romanovců.

Po revoluci byla carská rodina deportována do vyhnanství na Sibiř. Rok 1917 strávili v Tobolsku s několika dvorními dámami a služebnictvem (ti s carskou rodinou odjeli dobrovolně a někteří z nich se již nikdy nevrátili). Zde je zastihla i bolševická říjnová revoluce (7. listopadu 1917).

V dubnu a květnu následujícího roku 1918 odvezli bolševici nejprve cara s carevnou a potom i jejich děti do uralského města Jekatěrinburgu, kde se stal jejich poručníkem bolševik Jakov Jurovskij. V tomto městě se bývalý panovník stal figurkou ve hře bolševické tajné služby, nechvalně proslulé Čeky. Její provokatér nabídl carské rodině útěk z bolševické internace, když se označil za výrazného člena monarchistického spiknutí. Mikuláš mu uvěřil, a tím byl nad ním i jeho rodinou prakticky podepsán rozsudek smrti.

V úterý 17. července 1918 přišlo popravčí komando, odvedlo carskou rodinu do suterénu domu a včetně cara všechny zastřelili. Vrahem cara byl čekista Jakov Jurovskij, který poté ihned zastřelil i careviče Alexeje a dceru Taťánu. O deset dní později osvobodily Jekatěrinburg jednotky československých legií, přišly však příliš pozdě pro cara a jeho rodinu. V témže roce byli zavražděni i carův bratr Michail a carevnina sestra Alžběta (Ella) – žena carova strýce Sergeje.